Minulost

Narodila se do relativně dobře postavené rodiny třetí kasty přímo v centru všeho, v Angeles. Její rodiče jsou vysoce vzdělaní lidé, což se odrazilo na její výchově i na tom, jak se Zoey postupně formovala v osobnost, jakou je dnes. Otec je respektovaný profesor historie na univerzitě v Angeles, konkrétně se specializací na politické dějiny. Napsal řadu pojednání o historickém vývoji Illéy, za což byl několikrát oceněn doma i v zahraničí. A jelikož jsou politické dějiny ošemetná záležitost, u níž je důležitě umět našlapovat velice obezřetně, bylo nutné díla psát ‚diplomaticky‘. Bystřejší lidé si zvládali mezi řádky najít ‚to své‘, ale díky šalamounskému stylu psaní se nikdy nedostal do problémů – spíše naopak.
Zoeyina matka je pak rovněž vysoce vzdělaná dáma, nicméně namísto akademického prostředí zvolila kariéru spisovatelky a občasné dopisovatelky do novin. Právě toto je aspekt, který Zoey ovlivnil ze všeho nejvíc. Její matka sice nepsala vysloveně otevřeně protivládní články, avšak byly značně dvojznačné a často doplněny karikaturami, které odrážely aktuální politické dění.
Zoey měla pohodlné dětství. Nedostatkem peněz rodina netrpěla a dostalo se jí dobrého soukromého vzdělání. Gymnázium dokončila s vyznamenáním a pokračování na univerzitě v Angeles byla jasná volba. A co jiného si mohla vybrat, než žurnalistiku. Během studia začala pracovat jako stážistka v Illéyských novinách, kde začínala s komentáři a články týkající se zahraniční politiky. Po úspěšném dokončení studia pokračovala v téže redakci, ale už na pozici plnohodnotné redaktorky. Začala se více věnovat domácí politice. Začala chodit na veřejná jednání politických orgánů a na veřejná soudní jednání, a vše bedlivě sledovala. Začala si uvědomovat, že vrcholná politika a hádky vlády s opozici jsou jen hry a iluze pro plebs. Ve skutečnosti je tam všem všechno jedno a jsou mezi sebou moc dobře na všem domluvení. Peníze daňových poplatníků si mezi sebou porcují jako vypasené sele a mlaskají u toho bez jakéhokoliv studu. To byl bod zlomu. Podařilo se jí nějakým zázrakem nechat otisknout do celostátního vydání článek s názvem: „O prasatech a lidech“, kde bezostyšně nazvala vládnoucí vrstvu prasaty a v článku popsala, jakým způsobem politika funguje. Ke štěstí vládnoucí vrstvy to bylo až příliš šokující a lidé to nebrali vážně. Tehdy se Zoey naučila, že musí takové věci správně dávkovat a časovat. K jejímu neštěstí byla – celkem očekávaně – vyhozena z práce.
Právě v této době vzniká její blog s dvojznačným názvem Your Price, kde bez okolků publikuje články ze světa illéyské politiky. A jak si vydělává? Inu, tu a tam se najde anonymní sponzor, který pošle větší obnos, ale drtivou většinu posílají čtenáři formou drobných příspěvků. A to na litry kávy a inkoust do plnicího pera stačí.
A jak to vnímají rodiče? Oba jsou podporující, byť se jejich pohled přeci jen trochu liší. Táta považuje Zoey za neuváženou idealistku, avšak chápe sentiment za tím vším i určitou nutnost. Máma pak oceňuje, že měl konečně někdo odvahu na to nazvat věci pravými jmény a ne jen našlapovat po špičkách.