​Juliette přišla na svět tři roky po svém starším bratrovi Miguelovi. Zatímco on se narodil v jarní den, kdy všechno rozkvétalo, zatímco ona se poprvé nadechla v listopadu, když všechno pomalu umíralo a přecházelo do zimního spánku. A všichni tvrdili, že se to podepsalo na jejich povaze. Zatímco Miguel byl klidný, přátelský, laskavý a snílek. Jules všichni znali jako holku, která klidně někoho praští, pokud má pocit, že si moc dovoloval. Nemohli být víc než jako den a noc, ovšem i přesto jim to klapalo. Miguel byl pro svou sestru vždy klidný přístav, kde se mohla uklidnit a svěřit se. Málokdo ji tak chápal jako on. Jejich malý Vesmír se rozšířil o další dva členy, když poprvé přišli na panství, kde pracovali jejich rodiče. Miguel si hned získal dva kluky v jeho kluky, kteří na panství bydleli. Bohužel tam nežila žádná mladí holka, která by se přidala k Jul, takže jí nezbývalo nic jiného než se dostat k nim do party. Svou odvahou a zarputilostí zapadla velice rychle. Neřešila, že má roztrhané nebo špinavé oblečení, že je neustále od krve a zraněná.Lezla s nimi po stromech, do cizích zahrad trhat jablka, provádět na personálu panství kanadské žertíky a spoustu dalšího. Městečko o nich moc dobře vědělo, někteří je neustále peskovali a někteří se smáli. Nidko z nich to ale neřešil, dokud nepřivedli někoho do hrobu, tak proč jim to zakazvat. Jenže dětství netrvalo věčně, vyrostli a pomalu se z nich stávali mladí dospělí. A rodina z panství si nadále nepřála, aby se jejich děti stýkali se šestými. Kazilo jim to pověst. Jejich setkání se tak hodně snížila, až skoro vymizela, jakmile všichni tři nastoupili do práce. Zatímco Miguel jim začal sloužit, kluci se vrhli do podnikání jako jejich rodiče. A jejich vztah to hodně poznamenalo. Už nadále nebyly bezstarostné děti, které neřeší kastu nebo peníze. Jul s Miguelem se stali jejich zaměstnanci a oni jejich zaměstnavateli a ačkoli se na začátku hodně snažili, pomalu všechna pouta opadala. Juliette to hodně blbě nesla, nechápala, proč se s nimi najednou nechtějí stýkat. A Miguel měl moc měkké srdce na to, aby ji vysvětlil, jak tenhle svět ve skutečnosti funguje. Toho se s radostí ujala jejich matka, která si Jul vzala do parády a těšila se, až z ní konečně udělá správnou ženu, jak ráda tvrdila. Jul už dávno nebyla jen malá holčička, muži se na ni začali mnohem více dívat a nejen šestí. Což jen nabilo její matku, pro své děti vždycky chtěla jen to nejlepší a když viděla, že se pár čtvrtých a třetích dívá po její dceři, snažila se jí dostat do jejich náruče. Brala ji na různé hospodské akce, kde se všichni setkávali. Kupovala ty nejlepší látky, které si mohla dovolit a oblékala ji. Někdy až moc vyzývavě, ona ovšem tvrdila, že je to tak akorát. Právě její matka ji dostala do světa módy, líčení a šperků. Jako šestí si nikdy nemohli dovolit dražší věci, ovšem jí nevadilo, že má vše vyrobené nebo z druhé ruky. Nebyla materialista, na věcech jí nikdy vyloženě nezáleželo. Možná kdyby si to mohla dovolit, tak by přemýšlela jinak. S její matkou měla celou dobu hodně rozbrojů. Nesouhlasila s její touhou ji takhle prodat, ačkoli věřila, že to myslí dobře, někde v hloubi duše, tak s ní nesouhlasila. Nechtěla skončit v náručí nějakého starce. Bylo jí jedno, jak moc je bohatý nebo vlivný. Tohle doma vytvářelo mnoho konfliktů. Otec ani Miguel se do toho nepletli, což Jul frustrovalo. U otce to čekala, ale mrzelo ji, že její bratr mlčí taky. A právě tohle do jejich vztahu vzneslo klín. Začala se mu hodně odcizovat a vzdalovat. Všechno dovršilo v jeden den, kdy matka přišla s tím, že jí našla manžela. Jul vybouchla, nechtěla si vzít někoho, koho ani neznala. A jak později zjistila, mohl by jí dělat tátu. Čekala, že aspoň teď se za ní jeden z nich postaví, ale nestalo se. Svěřila se s tím jednomu z kluků z panství a ten jí poskytl řešení. Nabídl jí útěk, což nebylo mco dospělé, ale rozhodně to bylo účinné. Pro někoho by bylo hodně náročné utéct z domova a od rodiny, jenže Jul vnímala, že pro ni tam už místo nebylo. Matka ji chtěla prodat, bratr nebojoval a otec jen mlčel. Necítila se tam chtěná. Takže se jednoho večera prostě sbalila a zmizela s Thomasem pryč. Netušila, jestli to bylo správné rozhodnutí, jenže na výběr neměla. První rok si popravdě užívala, s Thomasem si vytvořili vztah, který tajili. Ovšem po nějaké době začalo Jul vadit, že je pořád jen jeho malé špinavé tajemství. Pořád ji přesvědčoval, že to tak není, ale ona si začala všímat, že se k ní nechová jako k přítelkyni. Její malá pohádka se začala rozpadat. A než aby dál sledovala, jak se její přítel přetvařuje, zmizela, stejně jako tenkrát z domova. Usadila se v jednom malém městečku, kde si pronajal byt, začala pracovat v baru a snažila se urovnat svůj život. Ovšem díky nebo možná kvůli své povaze se jednou dostala do potyčky. Jeden host na ni začal sahat a když ani po třetím varování nepřestal, prostě ho praštila. Muž ovšem neměl rád, když ho někdo napadl a tak Jul strčil. Spadla do střepů a hlavou se praštila o stůl. Od té doby měla malou jizvu na zápěstí a na čele, ta ovšem naštěstí byla schovaná pod vlasy. Tyhle jizvy ovšem později brala jako příklad toho, že bránit se je potřeba. Jednoho dne přišla zpráva, která ji dostala do kolen. Svou rodinu v té době neviděla už tři roky a ani neměla chuť se vracet. Miguel se za ty roky s ní snažil spojit, ale ona mu to nikdy nedovolila. Měla na ně pořád vztek, jenže pak přišel další dopis. Chtěla ho zase roztrhat, ale všimla si, že není od jejího bratra ani matky. A tenhle dopis jí změnil život. Vrátila se do starého města, aby šla na pohřeb, svého bratra. Věděla, že se to jednou stane. Šestí se málokdy dožívali vysokého věku, ale on byl ještě moc mladý. A ještě ke všemu otec, dvou malých kluků, kteří nechápali, co se děje. Čekala, že připadnou do péče jejich rodičů, ale dozvěděla se, že si Miguel přál, aby šli za ní. Jednomu bylo deset a druhému osm. Jí v té době bylo čerstvě dvacet. Měla trochu strach, ale vzhledem k tomu, že oficiálním opatrovníkem byla její teta, byly její obavy o něco menší. Znovu se stěhovala, tentokrát do domu její tety. Nechtěla bydlet daleko od svých synovců, protože ačkoli je neznala, bylo to to jediné, co jí po bratrovi zbylo a ona se o ně hodlala starat. Jules se život změnil během pár minut, ze svobodné holky, která vymetala večírky, flirtovala s muži a snažila se užívat svobody, se stala teta na plný úvazek. Našla si práci v místním baru a občas chodila uklízet do sousedního domu. Rychle přehodnotila všechny své životní rozhodnutí a snažila se jít klukům příkladem. Aspoň tak, jak jen to Jules dokázala. Naučila je, že si musí stát za svým a pokud je někdo šikanuje, klidně jim to může oplatit. Nečekala, že se o pár let dál bude rozhodovat, zda zkusit své štěstí a jít do selekce nebo zůstat doma a trpět v baru.