







James Windsor

Země: Spojené království
Vzdělání: Vysokoškolské
Status: Korunní princ
Kasta: /
Věk: 27 let
Datum narození: 03. 01.
Znamení: Kozoroh
Výška: 188 cm
Barva vlasů: Tmavě hnědá
Barva očí: Modrá
Rodina:
-
Matka – Eleanora Windsor
-
Otec – Edmund Windsor
-
Mladší sestra – Amélie Windsor
FC: Michael Yerger
Zájmy: klasická hudba, jezdectví, čaj o páté, četba, běh, posilování, plavání, auta, společnost žen, vymýšlení pohádek
Vlastnosti: loajalita, empatie, zdrženlivost, perfekcionismus, zodpovědnost, vzdělanost, tajnůstkářství





"To lead is to protect."
Zajímavosti
-
Má fotografickou paměť.
-
Trpí nespavostí, ale odmítá prášky – místo toho komponuje nebo čte.
-
Hovoří anglicky, francouzsky, italsky a rozumí turecky, protože se chtěl naučit pár slov, která používá Güneş.
-
Často anonymně podporuje vzdělávání v rozvojových zemích.
-
Jeho největší slabostí je rodina, především Amélie.
-
Má oblíbený Aston Martin DB5, který dědil po dědečkovi, a nikdy ho nenechal přelakovat, protože „každý škrábanec je kus paměti“.
-
Miluje klasickou hudbu.
-
Je vášnivým jezdcem, což je rodinná tradice a teď tomu učí i malou Amélii.
-
Má rád déšť, čaj o páté a ticho anglického venkova, kam utíká, když potřebuje přemýšlet.
-
Zajímají ho historie námořnictva, moderní technologie a obnovitelné zdroje.
-
Ze všeho nejraději tráví čas s Amélií – ať už jí čte pohádky, vymýšlí je, nebo s ní běhá po zahradách. V její přítomnosti zapomíná, že svět od něj něco očekává.
-
Při cestách do cizí země vždy stráví večer s nějakou sympatickou dámou, obhajuje si to tím, že poznává jejich kulturu, vždy ale anonymně, pokaždé si vymyslí falešné jméno, zkrátí si vousy a vlasy, aby byl méně rozeznatelný. Vousy totiž jindy nosí trochu delší a vlasy se mu kroutí do kudrlin, ovšem až od určité délky.
-
Má strach z neúspěchu, z toho, že nedokáže vytvořit svět dostatečně bezpečný pro svou malou sestru.



Charakter
Jimmy je zosobněním moderní britské noblesy – muž, který byl vychován k tomu, aby vládl, ale nikdy nezapomněl, že má především sloužit. Na první pohled působí klidně, rozvážně a neochvějně, ale v jeho pohledu se skrývá jistá hloubka, kterou málokdo zahlédne. Jeho silnou stránkou je sebekontrola, klid, jenž se stal jeho brněním, a v empatii. Je značně přemýšlivý – neustále vymýšlí nové věci, kterými by mohl zlepšit chod země, ale ne jen jejich. V hlavě se mu rodí nápady, které si nechává pro sebe a snaží se je realizovat pod stínem anonymity. V dětství ho učili, že princ nesmí chybovat – a tak se naučil plánovat každý krok, každé slovo i gesto. Byl zkrátka na venek jako cvičený vojáček. Ale čím víc se blíží korunovaci, tím víc chápe, že dokonalost není síla, ale past. Jedna z jeho stránek, které sice světu neservíruje na stříbrném podnose, na veřejnosti totiž působí rezervovaně, ale velice si na ní zakládá, je lidskost – v ochotě naslouchat, chápat a jednat s pokorou. Tuhle část svého já si začal budovat před pěti lety. Ti, kdo ho znají blíž, vědí, že pod maskou diplomatického klidu se skrývá vřelý, citlivý člověk, který se snadno dojme, jen to nesmí být vidět.
Jeho vnitřní svět je pevně svázán s rodinou. Největší slabostí i zdrojem radosti je pro něj jeho mladší sestra, princezna Amélie, pětileté slunce královského paláce. James ji zbožňuje s něhou, kterou by do něj nikdo neřekl. Když je s ní, mizí z něj všechna napětí – není korunním princem, ale prostě „Jamie“, jak mu říká jen ona. Amélie v něm probouzí ochranitelský instinkt, jaký dosud nikdy necítil. Každý její smích, každé drobné vítězství v jejích hrách bere jako nejcennější okamžiky života. Když má volno, čte jí pohádky, učí ji jezdit na poníkovi, vede ji po zahradách paláce a trpělivě odpovídá na její dětské otázky o světě. Její přítomnost mu připomíná, proč dělá to, co dělá – že všechen protokol, každé gesto a každé rozhodnutí má smysl jen tehdy, pokud chrání budoucnost, kterou bude žít právě ona.
Kromě rodiny je James neochvějně loajální své zemi. Je typem vůdce, který nehledá obdiv, ale rovnováhu. Dokáže uklidnit sál plný politiků jediným tónem hlasu. Jeho charisma je tiché, pevné, založené na respektu. Nikdy nevyvolává konflikt, ale pokud se někdo dotkne jeho rodiny, promění se jeho klid v ledovou jistotu, kterou nikdo nechce provokovat. V osobním životě působí nepolapitelně. Nesnáší neupřímnost a povrchní chování, kterého má kolem sebe příliš.
A právě proto je pro něj jeho asistentka Güneş tolik jiná. Není z jeho světa – a přesto ho dokonale chápe. Zná rytmus jeho pracovních dní, rozumí jeho mlčení. V jejím klidu nachází odraz sebe sama, v její síle poznává to, co by si přál mít víc: svobodu. Je mezi nimi pouto, které překračuje protokol, a přesto zůstává nevyřčené. On ji respektuje víc, než kohokoli jiného.




Minulost
James se narodil jako prvorozený syn. Od prvního dne byl obklopen zlatem, prapory, komorníky – a očekáváním. Od narození byl vychováván jako budoucí král Spojeného království, země tvořené Anglií, Skotskem, Walesem a Severním Irskem. Znal dějiny rodiny Windsorů nazpaměť dřív, než se naučil psát své jméno. Jeho dětství nebylo obyčejné – každé gesto, které jiné dítě dělá z rozmaru, musel on vykonávat s vědomím, že se na něj dívají dějiny.
Když se mu narodila sestra Amélie, bylo mu dvaadvacet let. Pamatuje si přesně den, kdy ji poprvé viděl – zabalenou v hedvábí, s očima, které připomínaly barvu moře. Ten okamžik mu změnil život. Přestal být jen korunním princem; stal se starším bratrem. Od té doby se stal jejím ochráncem. V době, kdy král a královna trávili většinu času na oficiálních povinnostech, to byl James, kdo ji učil první kroky, kdo ji vodil do královské zahrady a kdo ji bránil před dotěrností dvorských vychovatelek. Když udělala něco, co protokol nedovoloval, byl to on, kdo za ni převzal odpovědnost. A když se někdy v noci probudí a z chodby se ozývá její tichý hlas, který ho volá, vždy vstane – bez ohledu na hodinu. Pro ni není princem. Je jejím bezpečím.
Jako korunní princ studoval na Etonu a později na Oxfordské univerzitě. Zajímal se o vztahy mezi monarchiemi, o rovnováhu moci, o to, jak Spojené království může zachovat svou důstojnost i v době, kdy svět začíná chápat moc jinak než kdysi. Jeho diplomacie a rozvaha ho přivedly na zahraniční misi do Illey – jako host, aby mohl sledovat Selekci prince Elliota.
Samozřejmě po jeho boku stála právě Güneş, která ho doprovázela jako jeho stín. Pod jejím dohledem se jeho život stal vyváženějším. Dokázala usměrnit i jeho perfekcionismus, připomínat mu, že svět nezachrání tím, že nikdy neudělá chybu, ale tím, že bude mít odvahu dělat správné věci. Odjezd byl těžký, opustit malou Amélii, která měla být několik měsíců bez něj, mu rvalo srdce. Ujišťoval se ale tím, že každé rozhodnutí, které činí, nese v srdci obraz dvou žen – své matky, královny, která ho učila odpovědnosti, a malé Amélie, kvůli níž chce, aby svět byl lepším místem.




