Když se Agnes v sedmnácti letech dívala na pozitivní těhotenský test na středoškolských toaletách, byla přesvědčená, že jí právě skončil život. Nebo že má někdo tam nahoře vážně špatný smysl pro humor. V následujícím týdnu při návštěvě lékaře bohužel zjistila, že kanadský žertík si na ni nikdo nepřichystal. Doopravdy byla v očekávání. Ve třináctém týdnu. Na roli matky nebyla vůbec připravená a její tehdejší úlet z klubu na tom nebyl jinak. Na rozdíl od ní byl Dietrich z vážené německé rodiny a měl našlápnuto na slibnou budoucnost, do které otcovství v náctiletém věku nezapadalo. Ona, na druhou stranu, žila v přívěsové kolonii spolu s matkou feťačkou, vskutku okouzlující prostředí pro přivedení dítěte na svět. Jenže na radikální řešení již bylo dávno pozdě, a tak o několik měsíců později přišla domů s novým přírůstkem v náruči. Po sotva ukončeném šestinedělí sekla se školou a našla si práci v klubu, kde byly ženské křivky důležitější než maturitní vysvědčení. Conrada na hlídání přehazovala u sousedů jako horký brambor, protože s jeho výchovou vlastní matce nedůvěřovala. Sama však nepatřila mezi matky s vysokým mateřským pudem. Kam Conniemu paměť sahá, vzpomíná na nekonečné zástupy mužů v matčině životě. Agnes střídala partnery častěji než ponožky, obvykle si vybírala podle toho, kdo zrovna přihodil nejvíce bankovek do rodinného rozpočtu. Třeli bídu s nouzí, ale Conrad to jako malé dítko příliš nevnímal. Nedokázal rozeznat rozdíl mezi chudobou a bohatstvím, vše, co mu Agnes dopřávala, vítal s radostí, aniž by mu docházelo, že pouze přežívají. První rozdíly mezi sebou a ostatními dětmi začal vnímat ve školce. Zatímco většina dětí nosila každý den nové oblečení, on střídal dvě trička a dvoje kalhoty. Vlasy mu buď přerůstaly, nebo je měl tak příšerně ostříhané, že se mu za to ostatní děti posmívaly. Tehdy začal poprvé chápat, jak rozdílným životem žijí. Stalo se z něj poměrně tiché, bezproblémové a nenápadné dítě.
S nástupem do školy vstoupily do rodinného života nové problémy. Náklady na školní pomůcky a učebnice byly slušnou čarou přes rozpočet, která se životem Agnes příliš nekorespondovala. Peníze na alkohol, cigarety, automaty a sázení nechtěla utrácet za knížky a pastelky. Connie se pro ni stal ještě větší přítěží než doposud, a protože nehodlala živit hladový krk navíc zadarmo, zapojila ho do nepoctivého vydělávání. Začala ho využívat při krádežích v obchodech nebo při okrádání lidí. V začátcích nebyl dobrým asistentem. Neuměl lhát ani předstírat, pokaždé se zakoktal a Agnes je musela tahat z průserů. Když jí došla trpělivost, přihlásila ho ve škole do dramatického kroužku, aby se naučil umění přetvářek a divadla. Conrad se v divadle našel, především díky novým kamarádům, se kterými se v dramaťáku seznámil. Hraní mu také přineslo pocit užitečnosti, protože konečně nebyl pro Agnes neschopným pomocníkem, ale nápomocným spolupachatelem, byť byl teprve sedmiletým chlapcem. Společné soužití se pro ně stalo snesitelnějším. Partneři Agnes se v přívěsu postupně začali střídat pomalejším tempem. Obvykle vydrželi rok, někdy dva, a každý z nich ho něčemu přiučil. Seth ho naučil vylamovat zámky a jak správně vykrádat lidem kapsy. Jackson ho naučil kouzelnické triky, nápomocné při výdělku na ulicích. Ryle ho zase naučil hraní pokeru a karetních her a Dean, který byl matčiným posledním partnerem, ho brával do autoservisu, kde ho přivedl k lásce k autům. Ubíhající roky ho naučily přijímat život takový, jaký je. Nebrat nic jako samozřejmost, nepočítat s tím, že v životě lidé zůstávají navěky. Agnes s ním taky nezůstala navěky, dokonce se nedočkala ani jeho třináctých narozenin. Láska k alkoholu ji přivedla k jejímu konci. Bylo mu dvanáct, když ho ředitelka odvedla z hodiny němčiny rovnou za policií a sociální pracovnicí. Šetrně mu sdělili, že Agnes nad chladným zimním ránem převezli do nemocnice s vážnou otravou alkoholem a ještě závažnějším podchlazením. Nepřežila to. Několik následujících měsíců pobyl v dětském domově, dokud se nepodařilo zkontaktovat jeho biologického otce. Dříve o něm od Agnes slyšel několik historek, převážně o tom, jak se na ně vykašlal a že je to kretén. Věděl, že pocházel ze zámožné rodiny, dokonce ho znal i jménem, ale nikdy se ho nesnažil najít. Životní vývoj událostí je k sobě ovšem svedl sám. Dietrich trval na genetických a zdravotních testech. Díky důkladným lékařským vyšetřením a prohlídkám mu diagnostikovali hemofilii - dědičné onemocnění krve, se kterým se léčil i sám Dietrich. Kvůli dlouholetému zanedbávání léčby začal pravidelně docházet na fyzioterapii a substituční terapii - běžné lékařské praktiky. Po zdravotních testech dorazily také testy otcovství. Ty potvrdily, že je Conrad skutečně jeho synem, a tak si ho osvojil. Změnil mu příjmení na své a přijal ho pod svou střechu, byť do rodiny nikdy nezapadl. Dietrich naplnil to, co se od něj odjakživa očekávalo. Stal se královským radním, vzal si nádhernou ženu a měl s ní dvě perfektní děti, zdatné snad ve všech možných směrech. Connie si v rodině připadal jako trn v oku. Měl jinou úroveň vzdělání i vyjadřování. Nehrál golf, nešlo mu studium cizích jazyků a hra na housle v jeho podání zněla jako tahání kočky za ocas. Trvalo dlouho, než ho otec alespoň částečně přijal. Finálnímu přijetí, nebo spíše toleranci, pravděpodobně přispělo sblížení s korunním princem Maximilianem. Protože byl Dietrich dobrým přítelem krále, s královskou rodinou se začal vídat pravidelně. Byla to diametrální změna ve srovnání s jeho dosavadním životem, ale Max mu hodně pomohl. Po přátelské stránce si rozuměli od samého začátku a přátelské pouto mezi nimi pevně drží dodnes.
Conrad mimo jiné poměrně zaostával v diplomatickém vzdělání. Přežívat mezi smetánkou mu pomáhala především léta strávená v dramaťáku. Přetvářky a tvoření lží o svém původu pro něj nebylo problémem. Přesto ho v německém královském dvoře nikdy pořádně nepřijali, alespoň ne v diplomatických měřítcích. To se stalo hlavním důvodem, proč zvolil cestu palácové stráže. V osmnácti prošel náročným výcvikem a díky přátelství s Maxem se stal jeho osobní stráží. A s tímhle postem spolu s ním vyráží i do království nesmírně vzdáleného - Illéy.