Briar se narodila jako nejmladší dítě průměrné rodině v šesté kastě, v hlavním městě Likely. Od malička byla nejživější ze všech sester a doma dělala často větší chaos než kdokoliv jiný. Jako nejmladší dítě měla nad sebou vždy tři starší sestry, a i přes veškerou lásku, kterou k nim od malička má, je stejně ráda od malička provokovala. Jestli rodině chyběla chaotická klučičí energie, Briar ji nahrazovala svým chaotickým chováním dostatečně. Nedokázala vydržet chvíli na místě a věčně si vyžadoval pozornost, především proto, že více pozornosti než ona, získávaly její sestry, dvojčata, které nebyly ani nejstarší dcerami v rodině, ale přesto se jim věnovalo více času. Neměla jim to za zlé, jen si díky tomu vyžadovala té pozornosti více. Ráda rozbíjela schválně věci, než si uvědomila, že na tom nejsou peněžně nejlépe. Ze všech sester nejvíce obdivovala nejstarší Elodii. Ta našla zalíbení v pekárně a v této práci, ráda pomáhala rodičům a působila na Briar tak, jak starší sourozenec má. Briar jí někdy záviděla, a stále závidí, že přesně ví, kam patří, což ona sama zatím nenašla. I přestože pekárna byla rodinná záležitost, neviděla v tom svoji budoucnost a nemyslela si, že by ji někdy vidět mohla.

Při nástupu do školy schytala tvrdou ránu. Jakožto šestá kasta chodila do podfinancované základní školy a jakožto podfinancovaná škola v Seattlu to také vypadalo. Dalo by se to považovat jako přesný opak soukromé prestižní školy v Angeles. Dlouho měla snahu zapadnout do kolektivu, toužila po nějakém především klučičím kolektivu, jelikož nikdy neměla šanci poznat, jaké je to mít bratra. Místo toho se ovšem stala terčem šikany. Ovšem nebyla jediná, jelikož ve třídě se vytvořilo skupina silnějších dětí, které se vysmívaly a šikanovaly slabší děti, které se neuměly nebo nechtěly bránit. Dlouho jí trvalo, než se naučila říct něco zpět. I přestože byla od narození chaotické dítě, stále byla slušně vychovaná a nedokázala se stát někým, kdo by šikanu dále šířil, proto se ji nepodařilo dostat do ní předem vysněného kolektivu. Díky šikaně se z ní na nějakou dobu vytratila chaotická energie, díky které šlo vždy poznat, že je v místnosti. Více se do sebe uzavřela. Pouze doma dokázala být jakžtakž takovou, jakou byla před nástupem na základní školu, ale nebyla to stále ona.

Další zásadní zlom přišel, když se jí naskytla možnost studovat střední školu v Angeles. Sama nevěděla, co chce vlastně studovat, kam chce směřovat svůj život. Jako někdo, kdo patřil do šesté kasty, neměla moc slušných prací na výběr. Do té doby ji nepřipadalo rozdělení na kasty nějak problematické, nikdy politické věci neřešila. Ale narazila při výběru dalšího studia. Chvíli přemýšlela, že snad skončí se základní školou a dál studovat nepůjde. Mohla by překousnout, že ji pečení či vaření nechytlo a dát se tím stejným směrem. Komornou být taky nechtěla, jelikož by se musela chovat podle nějakých pravidel a to se jí už vůbec nechtělo. Jako bezpečnou možnost nakonec zvolila obor číšníka, s náhledem do oboru barmanství. Neví, jestli je to něco, čím by se chtěla zabývat, ale jakýmsi způsobem je to stále v podobném odvětví jako je její rodina. Taktéž díky její starší sestře Elodie, která se za ní přimluvila, má možnost dělat brigádu v palácové kuchyni. Bere to jako příležitost se dostat k dalším možnostem a penězům, i když to znamená, že bude muset oškrábat pár brambor.