







Alessandra Chiara Bianchi

Provincie: Angeles
Vzdělání: Vysokoškolské
Povolání: Event managerka
Kasta: Čtvrtá
Věk: 24 let
Datum narození: 20.4.
Znamení: Beran
Výška: 171 cm
Barva vlasů: Hnědá
Barva očí: Hnědá
Rodina:
-
Rodiče: Marco a Stefania Bianchi
-
Starší bratr: Frederico Bianchi
-
Starší sestra: Serena Bianchi
FC: Isabelle Mathers
Zájmy: práce, peníze, luxusní zboží, jídlo, romantika, astronomie
Vlastnosti: chladná, vyrovnaná, romantička, perfekcionistka, realistka, tvrdohlavá, workoholik





“If you really want something, you’ll find a way. If not, you’ll find an excuse.”
Zajímavosti
-
Miluje jahody a maliny.
-
Tajně si ujíždí na romantických filmech.
-
Když má špatnou náladu, láduje se zmrzlinou.
-
Její nejoblíbenější rostlina je růže



Charakter
Luxus. Pravidla. Pořádek. Tři slova, která Alessandru vystihují. Nádherná žena s dlouhými lehce vlnitými hnědými vlasy, plnými rty, snědou pletí a křivkami, které by jí lecjaká žena mohla závidět. Vždy upravená, vždy krásně oblečená a vždy připravená. Nikdo nechápal, jak to zvládá. Být v práci několik hodin a pak se ještě věnovat sobě. Ovšem…očividně to možné bylo. Alessandra dokázala být na všech místech naráz. Objevila se všude, kde byl problém, někdy dokonce ještě dřív, než problém vůbec nastal. Některé to lehce děsilo, ale bylo to efektivní, všechny akce probíhaly hladce a klidně. Ačkoli její perfekcionismus a přísnost mohli být otravné, rozhodně to mělo kladné účinky. Alessandra byla také dost tvrdohlavá, což nebylo až tak překvapivé, kdo ji poznal, hned mu to došlo. Stála si za svým, dokázala hodně bojovat za své názory a ustupovala jen ve výjimečných případech. Na druhou stranu byla velice chytrá a pečlivá, takže málokdy se stávalo, že by něco naplánovala špatně a pokud ano, sama si toho brzy všimla a opravila to. Nebyla jedna z těch žen, které by svého vzhledu využívaly. Naopak. Věděla, že je krásná, ale vše co dokázala, dostala díky své píli a síly. Nechtěla se spoléhat na své tělo, protože věděla, že to může kdykoliv vypovědět službu. Mohla se popálit, být součástí autonehody a její tělo by mohlo najednou být plné jizev a strupů. Ona ale dokázala, že je nadaná a chytrá, pokud by se něco takového stalo, byla si jistá, že její místo to neohrozí. Alessandra byla realistka, ačkoli měla duši romantika, její mysl byla čistá a jasná. Občas ji přepadly myšlenky na lásku, romantická rande nebo obrovské zásnuby, věděla, že to se nestane. Znala statistiky vztahů, málokterý vydržel a málokterý byl plný lásky ještě po letech. Nedokázala sice říct, zda bude navždy sama, ovšem rozhodně neměla teď v plánu cokoliv začínat. Každý jistě pochopil, že Alessandra je typická workoholička. Pokud to bylo nutné, v práci i spala nebo spíš nespala a vše kontrolovala a upravovala. Práce se stala celý její život. Ačkoli překvapením určitě je, že i tahle žena měla své koníčky, kterým se stíhala věnovat naplno. Protože ona rozhodně nedělala nic jen tak. Práce a peníze jsou samozřejmostí, nepohrdla ani luxusním zbožím, jako šperky, kabelky, oblečení a tak dále. Měla toho plný byt. Ovšem kromě luxusu si užívala i dobrá jídla, ráda zkoušela různé druhy kuchyní a dokonce uměla i vařit. A pokud toho někdy bylo opravdu hodně, vyšla ven a dívala se na hvězdy. Znala každé souhvězdí, každou hvězdu a vše, co se astronomie týkalo. Ovšem radši před ní nemluvte o astrologii, protože vám dá hned hodinovou přednášku.




Minulost
Narodila se do již plné rodiny. Byla nečekané dítě, občas spíše nechtěné. Její rodiče už měli jednoho syna a dceru a víc nechtěli, jenže osud to chtěl jinak. Alessandra se narodila do luxusu, oba její rodiče podnikali. Otec ve zlatnictví a matka v oblečení. Nikdy se neměla špatně, pokud si člověk vezme tu finanční stránku. Jenže po emoční to hodně strádalo. Všichni si neustále říkali, co ten den dokázali, co se jim povedlo, kam se vyšplhali. Ona taková nikdy nebyla. Měla jiné sny. Chtěla sama navrhovat věci, představovala si, jak se zamiluje a bude mít velkou rodinu. Její rodinu tohle ale nezajímalo. Byla čtvrtá a byla ze známé rodiny, nemohla si dělat, co chtěla. Trvalo, než ji došlo, jak to v její rodině funguje. Postupně z ní ta dětská naivní stránka opadávala. Stávala se z ní praktická žena, realistka, kus ledu. Chtěla se svým rodičům zavděčit, bylo to hodně těžké, neustále měla pocit, že nestačí svým sourozencům a jen rodiče zklamává. Věděla, že nebyla chtěná a proto pracovala o to víc. Studovala klidně i v noci, jen aby měla nejlepší známka, hlásila se, dělala si poctivě úkoly. Jenže ani jedničky a dobré hodnocení nestačily. Nebyla pořád dost dobrá. A po nějaké době jí došlo, že jí nikdy dost nebude. Mohla udělat cokoliv, stát se klidně další královnou a stejně by si našli něco, co by jim vadilo. A když nastal čas, rozhodla se odejít a začít jiný život. Přestěhovala se do Angeles a začala jako event manažerka v paláci. Bylo to dost daleko od soutěžící rodiny a dost od toho neustálého ponižování. To si alespoň myslela, dokud ji nezačali všichni volat a nedonutili ji se zúčastňovat večeře jednou za měsíc. Bylo to peklo. Event manažerka pro rodinu nebylo dost, měli pocit, že mrhá svým talentem. Jenže ji to bavilo, mohla se kreativně vybít a zároveň brala hodně peněz. Ale to jim jako argument nestačil. Právě tyhle večeři ji vždy donutili se jen víc ponořit do práce a pak padat únavou do postele. Nemyslela pak na to, jak neschopná se vždy cítila.




